XX. Hejkal.

František Serafínský Procházka

XX.
Hejkal.
Šla lesem, plakala, potkala Hejkala. Šedivý Hejkal kořínek žvejkal, širá huba, kolohnát, chtěl jí taky kousek dát na trávníčku za hubičku. 53 Prál, že ji potěší jahůdkou v ořeší, nechce-li, nedá, a bude běda. V důl ji srazí do zmoly, tam už srdce nebolí po zlém hochu ani trochu. „Ach, strejdo Hejkale, řeči to nekalé! Hejkalka máma už je za náma. Hejkalata za ní též, honem, strejdo, odtud spěš za nevěstou jinou cestou.“ Hejkal se ulekl, hejkl a utekl. – Cestičkou spěší, co pannu těší: 54 smědé líčko, hezký hoch, ten panence vypomoh’ na stezníčku za hubičku. 55
Básně v knize Písničky:
  1. PÍSNIČKY.
  2. I. Překážky.
  3. II. Shovívavý.
  4. III. Oj, naše rovina...
  5. IV. Ouroda.
  6. V. Špatná rada.
  7. VI. Pozvání.
  8. VII. Výstraha.
  9. VIII. Náhrada.
  10. IX. Chlapci, chlapci...
  11. X. Otázka.
  12. XI. Večeře.
  13. XII. Výmluva.
  14. XIII. Konec hádky.
  15. XIV. Holuběnky.
  16. XV. Bohatec.
  17. XVI. Prosba.
  18. XVII. Vrbka.
  19. XVIII. Výpomoc.
  20. XIX. Čary.
  21. XX. Hejkal.
  22. XXIV. Pokynutí.
  23. XXII. Nehoda.
  24. XXIII. Jablíčka.
  25. XXIV. Marné námluvy.
  26. XXV. Oklamaná.
  27. XXVI. Hrášek.
  28. XXVII. Hubičky.
  29. XXVIII. Odbytý.
  30. XXIX. Výhody.
  31. XXX. Napomenutí.