Píseň u kolebky.

Martin Alexander Přibil

Píseň u kolebky.
Hajat půjdeš, mé robátko! Na kolebku svou drobátko Přistrojenou hezounce. Již počínáš k spaní zívat, Máti tvá ti bude zpívat, By jsi usnul jemnounce. Nesmíš ručkou sem tam tropit, Očka musíš pěkně sklopit, Jak ti velí rodička. Hned po spánku zase vstaneš, Něco hezkého dostaneš Od milého tatíčka. Jen až budeš hezký chodit, Matinka tě bude vodit Do zahrad na kytinky. Tam si budeš krásně hrávat, Běhat, nebo mně podávat Do věnečku květinky. Až pak dobře mluvit budeš, Čistě vystrojen si půjdeš S novým lístkem do školky. Tam pozorně musíš hleděthledět, Vůkol tebe budou sedět Chlapečkové a holky. 10 Doma budeš odříkávat, A mamince něco čtávatčtávat, Když u večír bude šít. Až prý budeš krásně psátipsáti, Miní babička ti dátidáti, Co jen budeš od ní chtít. Dost vycvičen ze škol vyjdeš, Pak do svého stavu přijdeš, Který sobě oblíbíš. Že se budeš dobře chovat, Rodičům život slazovat, To nám svatě přislíbíš. Tak, synáčku! mé radosti Pořád s tebou budou rosti Až do věku mužného. Pak co muž svou statnou sílu Nesmíš mařit k zlému dílu. Vždy kaž Čecha vážného. Bohu budiž zcela oddán, Zeměpánu věrně poddán; Matčinou cti řeč a vlast. Heslo tvé buď ke konání: Bůh, vlast, svaté povolání. A tvé jméno: Milovlast! 11