U nevěsty.

Martin Alexander Přibil

U nevěsty.
Již jsi došla cíle, povolání! U oltáře vínek děvinky Změnila si v prsten chotinky, S mužem statným, hodným milování. O tak přijmi sladkých citů přání, Ano z utrob srdce vychází: Libé štěstí ať tě provází Na všech cestách tvého putování! Vždycky, vždycky nechť ti vánek vlažný Tvé příjemné chladí tvářnosti; Ať se leká mocné jasnosti Cnoty tvojí svůdník, prostopašný! Všady ať tvůj anjel nebes strážný Tebe chrání se svou milostí; Nechť tě vede k čisté radosti Milenost a osud svatoblažný. Miluj Boha! onť své požehnání Vždy otcovsky bude na tě klásti; Buď okrasou naší drahé vlasti, Dlouhý život ží zde beze lkání! 45 Milůj chotě! tak ti dnové tiší V sladkém toku vždycky budou plouti; Láskuj, co tvým plodem bude slouti, A vám žehnat bude Otec vyšší. 46