7. Svou píseň jednotvárnou

Karel Babánek

7.
Svou píseň jednotvárnou Svou píseň jednotvárnou
 stroj zpívá celý den. V podzemí oknem padá svit sporý světla jen. 17 Tam skloněna je bledá dívka nad prací svou; kol okna výletníci nedělí jarní jdou. Tam dívka bledých tváří o lásce věrné sní, o květech, modrém nebi a záři měsíční. 18
Básně v knize Kniha písní:
  1. 1. Na moři loďka pluje,
  2. 2. Kout země zasněný lehce,
  3. 3. V záhoně poslední rozkvetla růže,
  4. 4. Na břehu Labe jsem seděl,
  5. 5. Nade stromy v tichém letu
  6. 6. Nad hladinou lesklou vodní
  7. 7. Svou píseň jednotvárnou
  8. 8. Den podzimní je běs tepla a světla,
  9. 9. Po nočním, hvězdném nebi,
  10. 10. Zářivé, jarní jitro.
  11. 11. Noc nevlídná a tmavá,
  12. 12. Čas bezútěšně míjel,
  13. 13. Podzimní vítr dlouho
  14. 14. Den k večeru se chýlí,
  15. 15. Klid večera se klade
  16. 16. Dobolelo. Ticho, ticho –
  17. 17. To někdy tolik steskne se,
  18. 18. Už k večeru se chýlí
  19. 19. Zasněný světa dálný kraj,
  20. 20. Zasmušen šel jsem chladem
  21. 21. BÍLÁ HORA.
  22. 22. V ta místa kdys’ mi drahá,
  23. 23. Ocúny bledé na lukách už kvetou.
  24. 24. To život, když už nachýlil
  25. 25. Dvé dívčích očí touží
  26. 26. V dalekém moři ostrov.
  27. 27. Noc májová a tichá.
  28. 28. Samoten večerem jdu,
  29. 29. Ten mladý hoch, tak mladý hoch,
  30. 30. Po zvyku předků, dávném
  31. 31. List hnědý zmítán větrem
  32. 32. Domů se navrátila
  33. 33. Žhne slunce. Dole tiše
  34. 34. Ve starém parku z jara
  35. 35. Mráz květy v okna kreslí,
  36. 36. Snad jednou kroky zvábí