30. Po zvyku předků, dávném

Karel Babánek

30.
Po zvyku předků, dávném Po zvyku předků, dávném
 v komnatu starou sám,sám svou mladou uved ženu, v svém rodném domě tam. 66 Komnata v starém domě jich celý byla svět, ta štěstí jejich zřela po mnoho, mnoho let. V zahradě fontán zpíval o lásce v domě tom – šly roky, utišení i s léty napotom. A fontán ještě zpíval tu starou píseň svou, vzpomínky v podvečer vždy šly jejich komnatou. A vděčností zrak zvlh jí, když s láskou zřela zpět, ze vášeň, touhy ztišil on její mladých let. 67
Básně v knize Kniha písní:
  1. 1. Na moři loďka pluje,
  2. 2. Kout země zasněný lehce,
  3. 3. V záhoně poslední rozkvetla růže,
  4. 4. Na břehu Labe jsem seděl,
  5. 5. Nade stromy v tichém letu
  6. 6. Nad hladinou lesklou vodní
  7. 7. Svou píseň jednotvárnou
  8. 8. Den podzimní je běs tepla a světla,
  9. 9. Po nočním, hvězdném nebi,
  10. 10. Zářivé, jarní jitro.
  11. 11. Noc nevlídná a tmavá,
  12. 12. Čas bezútěšně míjel,
  13. 13. Podzimní vítr dlouho
  14. 14. Den k večeru se chýlí,
  15. 15. Klid večera se klade
  16. 16. Dobolelo. Ticho, ticho –
  17. 17. To někdy tolik steskne se,
  18. 18. Už k večeru se chýlí
  19. 19. Zasněný světa dálný kraj,
  20. 20. Zasmušen šel jsem chladem
  21. 21. BÍLÁ HORA.
  22. 22. V ta místa kdys’ mi drahá,
  23. 23. Ocúny bledé na lukách už kvetou.
  24. 24. To život, když už nachýlil
  25. 25. Dvé dívčích očí touží
  26. 26. V dalekém moři ostrov.
  27. 27. Noc májová a tichá.
  28. 28. Samoten večerem jdu,
  29. 29. Ten mladý hoch, tak mladý hoch,
  30. 30. Po zvyku předků, dávném
  31. 31. List hnědý zmítán větrem
  32. 32. Domů se navrátila
  33. 33. Žhne slunce. Dole tiše
  34. 34. Ve starém parku z jara
  35. 35. Mráz květy v okna kreslí,
  36. 36. Snad jednou kroky zvábí