24. To život, když už nachýlil

Karel Babánek

24.
To život, když už nachýlil
To život, když už nachýlil
se k večeru, pak v smutku chvil, hlas teskný vábí tebe zpět, pohádkou dávnou mladých let.
54 A někdo, kohos’ míval rád, a v snách zřel ještě tolikrát, z dob zašlých teskným úsměvem ti kyne, žalosť v srdci svém. Teď v pozdní čas tě vábí zpět pohádka dávná mladých let; za někým rád bys’ ruku vztáh – Kdos’ jakby zalkal v dálavách. 55