33. Žhne slunce. Dole tiše

Karel Babánek

33.
Žhne slunce. Dole tiše
Žhne slunce. Dole tiše
v dál pluje Sázava. Za lesem ves. Nad mrtvým tam hudba vyhrává.
72 Les voní. V mrtvé ticho ta žalně zapadá, a v rozsmutnělé srdce mé teskná nálada. Kdo žili tu, mně milí, za nízkou zeď šli spát. Za lesem ves. Nad mrtvým jsem slyšel vyhrávat. Žhne slunce, voní lesy. Zřím v dávnou minulost – Jak hudba blížila sese, s ní smutek šel a rost. 73