13. Podzimní vítr dlouho

Karel Babánek

13.
Podzimní vítr dlouho Podzimní vítr dlouho
 a posupně se smál, a v elektrických drátech posměšné písně hrál. 31 O jakéms’ marném chtění, a touze člověka, jež zmírá a se rodí se světy odvěká – – Pod zasmušilým nebem ve zvlhlých ulicích, a nad příbytky lidí zněl dlouho jeho smích. 32
Básně v knize Kniha písní:
  1. 1. Na moři loďka pluje,
  2. 2. Kout země zasněný lehce,
  3. 3. V záhoně poslední rozkvetla růže,
  4. 4. Na břehu Labe jsem seděl,
  5. 5. Nade stromy v tichém letu
  6. 6. Nad hladinou lesklou vodní
  7. 7. Svou píseň jednotvárnou
  8. 8. Den podzimní je běs tepla a světla,
  9. 9. Po nočním, hvězdném nebi,
  10. 10. Zářivé, jarní jitro.
  11. 11. Noc nevlídná a tmavá,
  12. 12. Čas bezútěšně míjel,
  13. 13. Podzimní vítr dlouho
  14. 14. Den k večeru se chýlí,
  15. 15. Klid večera se klade
  16. 16. Dobolelo. Ticho, ticho –
  17. 17. To někdy tolik steskne se,
  18. 18. Už k večeru se chýlí
  19. 19. Zasněný světa dálný kraj,
  20. 20. Zasmušen šel jsem chladem
  21. 21. BÍLÁ HORA.
  22. 22. V ta místa kdys’ mi drahá,
  23. 23. Ocúny bledé na lukách už kvetou.
  24. 24. To život, když už nachýlil
  25. 25. Dvé dívčích očí touží
  26. 26. V dalekém moři ostrov.
  27. 27. Noc májová a tichá.
  28. 28. Samoten večerem jdu,
  29. 29. Ten mladý hoch, tak mladý hoch,
  30. 30. Po zvyku předků, dávném
  31. 31. List hnědý zmítán větrem
  32. 32. Domů se navrátila
  33. 33. Žhne slunce. Dole tiše
  34. 34. Ve starém parku z jara
  35. 35. Mráz květy v okna kreslí,
  36. 36. Snad jednou kroky zvábí