MRTVÍ, NEUSNĚTE!
Na pamět pohřbení popravených kdysi československých
legionářů rakouskou exekucí na italské frontě.
Když vše zelená se, květe,
poslyšme hlasy našich mrtvých oživovati
Mrtví, neusněte!
Připojte se slavně k mrtvým z nezvěstných hrobů,
ze zbořených měst, vsí, rozstřílených plání,
lesů a hlubin vodních celého světa,
nesouce poselství o božím smilování
pro celý svůj národ
o to slavnější, potupnější čím smrtí, ó žel, ó žel
musili jste zhynouti jak zrádci, na povel
pošklebujících se katů.
Mrtví bratři, budete stále pro nás živi,
slavní zrádci nesnesitelného zla a jha,
jímž jsme proklati byli
a jejž jsme musili zradit, abychom jednou vstali
a abychom žili.
Mluvíte ještě vším, travami, stromy, jež rozkvétaly,
mluvíte chalupami, jich trámy, jež oddýchaly,
nesčíslnými věcmi, na nichž jste zanechali
stopy upracovaných dlaní.
Budete proto žíti věčně mezi námi
mluvíce nejušlechtilejší mluvou věčnosti.
Dětmi, neb jejich rty a jich zraky mluvíte-li,
skutečností svůj vyjadřujete život celý,
jimi jste stvořeni znovu a v touhách jich oživíte,
odkazem lásky k hroudě své jimi promluvíte!
Nejste mrtví! Mlčelivou řečí všech věcí,
které zbyly pro vás tu pomíjející,
mluví tu ještě širé prostory,
ale v dětech dětí, až jimi poděděny,
utrpením zušlechtěny
21
zažehnou se stoleté lidské ctnosti,
nejpůvodnější míza národu do květů vjásá,
na jejich ramenech spočívat bude naše lidství,
v jejich zpěvech se zjeví nová krása,
v jejich pravdách se zase navždy pozdraví
z bludných kruhů a cest se navracející
lidské svědomí a před vražd hrůzou
se navždy zastaví.
Spěte, žijíce věčně! A věrně hlídejte nám,
denně na stráži v nás, tam s Bílé Hory, co naše,
aby kdys kat váš a vyhnaný král se nepozdvih’ zlákán,
hloupostí národu aby po rozkutálených korunách
zase nezašilhal,
nás všech kdys kat a teď vyhnaný císař a král,
na krvavé jatky by nevyměřil nám svobody chrám,
zhloupělé Veličenstvo mezi dvořany zhlupujícími,
loutka mezi loutkami, lživá paráda draze krví zaplacená
a pro všecky nás prokleté nic.
Velcí mrtví, spěte, žijíce věčně,
bděte v nás nad námi. A nikdy neusněte,
aby z nás každý jak žula a jak vy jste stáli, stál.
22