III. V mhu splývala ramena jeho dvojí,

Jaroslav Vrchlický

III.
V mhu splývala ramena jeho dvojí, V mhu splývala ramena jeho dvojí,
 jak černá břevna šera na pozadí, ó v jaké luzné sny kříž duši ladí, vždyť vítá kolébku, na hrobech stojí. Mír hlásá duši v bouřném žití boji, svým stínem čelo poutníkovo chladí, přes kámen, klesť jenž spěl i přes kapradí, mír z něho pít chtěl, prahna po úkoji. Jak srdce bušilo mu, tepny vřely, když dostih jej a na klekátko pad, svět pod ním v mlhu rozplýval se celý. A s kříže vanul úkoj, mír a chlad, a mládí báje vše se otevřely, mu duši noříce v snů vodopád. 109
Básně v knize Votivní desky:
  1. I. SMRT KAINOVA
  2. II. BEZVĚTŘÍ.
  3. III. ARACHNÉ.
  4. IV. POHÁDKY OTROKYNĚ JAMBÉ.
  5. V. DAR JAZYKŮV.
  6. VI. ÚKLADY LOKIHO.
  7. VII. SEN INNOCENCE III.
  8. VIII. NOCI LUDVÍKA XI.
  9. IX. NÁVŠTĚVA.
  10. X. SMÍR AHASVERŮV.
  11. I. Sen do věčna je okno otevřené.
  12. II. Kdys vyšel poutník (tak dí stará zvěst),
  13. III. V mhu splývala ramena jeho dvojí,
  14. IV. Před jeho okem vidin táhla řada:
  15. V. Zřel cirků otevřené jícny tmavé
  16. VI. Zřel krále, před tím křížem na kolena
  17. VII. Zřel zástupy – své opouštěly chaty,
  18. VIII. A náhle v klášterním se viděl dvoru,
  19. IX. Ó šťastná víro, požehnána buď!
  20. X. A poutník procit, zjevy s anděly
  21. XII. POVZLET LUCIFERŮV.