IV. Již měsíc bledne nad městem

Arnošt Ráž

IV.
Již měsíc bledne nad městem
Již měsíc bledne nad městem
a já jdu domů sám a směji se svým bolestem a trpce vzpomínám.
V očích se lesknou jiskřičky, mstivé a bolestné slzy. V měsíčním světle vychladnou a zapomenem brzy. Něco se ubít musilo krásného v černé krčmě. Osude, víc jen přišlápni, do prachu stiskni, skrč mě! Něco se ubít musilo. Tolikrát, bože! Vždycky. Ani již plakat nemůžeš. Vše vyzní ironicky. 20