JARO.

Arnošt Ráž

JARO.
Elso Maria, ty, kterás po celý rok prodávala sladké půlhodiny nocí v osvětleném domě, Elso Maria! Stíny zapomenutých tiše v dáli jdou. Nikdo neví, že pro tvé ruce v klíně, bledé a zamyšlené přistálo k zemi večerní slunce a dýše na ně sen teplých růží. Vy stíny, tiše, tiše cestou jděte. Až zavřeš oči a hroty svých prsů se dotkneš vzdálených hor, tvé slzy 57 na semknutá kolena padající, Elso, komu otevrou? Komu otevrou, Maria? 58