VOJÁKŮV KONEC.

Arnošt Ráž

VOJÁKŮV KONEC.
Sedm dní smrti se v oči díval, bezvládně ležela hlava mdlá. Života čas se připozdíval a krátil oblouk kyvadla. Rovina, rovina, rovina pustá, mlčí a nezarůstá – Jako by někdo glossovat chtěl tři poslední léta v tom tichu, jako by někdo nevěděl o odpuštění hříchů – Bože, dej aspoň zapomenout na tíhu pout. Bledý a nad moře zavátý list na sklonu pádu snil temně o vůni vzdálené země, v podzimním slunci, kde bez něho uzrává ovoce nádhera pozdní a krvavá. 49 Sedm dní smrti se v oči díval; v den osmý měl pohled ztrnulý. – Ovoce pozdní list nepřikrýval a obzory bouří vzplanuly. Ve vichřice svistu vzpomene Strom všech zavátých listů? 50