ODKAZ.

Arnošt Ráž

ODKAZ.
Unavená karavana velbloudů usnula na obzoru mezi modrými stany pod žlutou oblohou. Naše hory jsou za večera smutné a smutné jsou oči psa pozdvižené ke mně uprostřed smutného lesa. Smutek je veliká láska, jež objímá všecky věci, které odcházejí, protože zemřeme a ruce na prsou zkřížené budou prázdny jako otevřená škeble na vyschlé bažině. Bratře můj, kterého neznám, bratře můj, silnější mne, tobě odkazuji 73 vše, co jsem miloval, smutné bratry a sestry a smutné květiny na úhorech, žence s polí se vracející do hladové noci, zakleté ruce v šachtách i plavčíky v ráhnoví, bledé děti mlčící na zápraží, vojáky zpívající, oči zhasínající v krčmách a přibitá srdce za mřížemi. 74