MÁ DUŠE.

Miroslav Rutte

MÁ DUŠE.
Má duše, vinice pokorná, na vláhu radosti čeká. Nad ní jde slunce, kolem je země; ona je mírná a čeká. Čas, sladký vítr, přehání dny jak nadechlé mraky bílé, a spojuje v lásky živoucí proud mé chudé i zjasněné chvíle. Mé zvučící srdce jak mladý strom sbratřuje vítr a hlínu; země, má chůva, je houpává, když smutno je na jejím klínu. Je živá i noc, jež mlčí v šíř; jsou hluboké věci, jež raní: mé srdce i za spánku cítívá, že chýlí se k měsícům zrání. Má láska je sestřička ptáků a vod a všeho, co pro úsměv vzkvetlo: komu se na srdce položí, netíží více než světlo. Skulinou očí dívá se v svět, dívá se vděčně a vřele; a štěstím-li tělo se usmívá, celá se ukryje v těle. 55 Má touha, můj bouřlivý, zpěvavý pták, často mně odlétá k jihu a lidským mým očím zůstaví jen vzpomínek světelnou rýhu. Však rád ji mám, že je tak toulavá; to křídla jí pevní a šíří; vždyť jednou, vím, na vždy se vrátí k nám a s životem krásně se smíří. Má duše, vinice pokorná, na vláhu radosti čeká. Slunce ji žehne, větry ji mámí, noc k zemi ji tiskne a leká. Však slunce je dobré, jsou větry dech boží, a noc jest jen na očích dlaň; a duše má prosívá z hluboka: tvá, živote, vůle se staň! 56
Básně v knize Zjasněné oči:
  1. ROZLUKA V ČERVENCI.
  2. SRDCI SE ZACHTĚLO DOVÁDĚT.
  3. RANNÍ PROCHÁZKA.
  4. ZRAJÍCÍ ŽENA.
  5. PODVEČER ŽNÍ.
  6. POHODA V SRDCI.
  7. ZASLÍBENÍ Z RÁNA.
  8. ARABIE.
  9. ZVON LÁSKY.
  10. POD NEBEM DUBNOVÝM.
  11. USMĚVAVÁ ZAJATÁ.
  12. ŽENA.
  13. POLEDNÍ VÍTR.
  14. HRA MÍČEM.
  15. SILNÝ DEN.
  16. ROZPIATÁ NÁRUČ.
  17. VLAK.
  18. HODINA POKUŠENÍ.
  19. NEMOCNICE.
  20. USMÍŘENÍ.
  21. MÁ DUŠE.
  22. JITŘNÍ CHVALOZPĚV.
  23. PROSTÝ VEČER.