USMÍŘENÍ.

Miroslav Rutte

USMÍŘENÍ.
Podzim jde k horám; já zůstal sám. Vím, obelhal květen, i srpen byl klam: však bylo i krásné tak nadarmo kvést. I nevěrná ústa líbala vřele, i nevěrná radost zvonila v těle: byl slavný i smutek bezcílných cest. I za jizvy děkuji, jež v srdci mi hoří, laskavé stopy po teplém noži. Chválím i ruce, jež nejvíce vzaly, když touhy mé nesmělé v loktech jim spaly. Vím, lhaly mi lásku; i blízkost svou lhaly, však lhouce snad z hlubiny milovaly. Podzim jde k horám: jde do srdce mého. Je těžký plod života osamělého. 53 Však západ je krásný: je široký, tichý, víš, někdo ti pokorně odpouští hříchy, a zanikáš v moři, jak krůpěj, jež není. Je laskavé s životem usmíření. 54
Básně v knize Zjasněné oči:
  1. ROZLUKA V ČERVENCI.
  2. SRDCI SE ZACHTĚLO DOVÁDĚT.
  3. RANNÍ PROCHÁZKA.
  4. ZRAJÍCÍ ŽENA.
  5. PODVEČER ŽNÍ.
  6. POHODA V SRDCI.
  7. ZASLÍBENÍ Z RÁNA.
  8. ARABIE.
  9. ZVON LÁSKY.
  10. POD NEBEM DUBNOVÝM.
  11. USMĚVAVÁ ZAJATÁ.
  12. ŽENA.
  13. POLEDNÍ VÍTR.
  14. HRA MÍČEM.
  15. SILNÝ DEN.
  16. ROZPIATÁ NÁRUČ.
  17. VLAK.
  18. HODINA POKUŠENÍ.
  19. NEMOCNICE.
  20. USMÍŘENÍ.
  21. MÁ DUŠE.
  22. JITŘNÍ CHVALOZPĚV.
  23. PROSTÝ VEČER.