BUDOUCNOST.

Alexis František Drtina Adolf Heyduk R.XX Chřada Jaroslav Ledeč Josef Rosenzweig-Moir Karel Rožek Antonín Sova František Taufer Jaro Trojan Josef Urban Antonín Veselý Quido Maria Vyskočil

BUDOUCNOST.
Všecko je smutné tady, sliby a lásky i činy... Zdá se ti: umřeme hlady? Za vlastní těžké viny? Věky se otvírají... Mrtvé v nich ideje leží, troskám se podobají jako sta zřícených věží.... Přítomnost radost má z žití... Jen když se zachráníš holý, utrhneš skromné si kvítí, necítíš, rány že bolí... Budoucnost ukrytá kdesi mlčením propastným číhá, nepromýcené jak lesy, jimiž zář hvězd se míhá... Poutníci smutného dneška posilňme svoji duši, dlouhá cesta je těžká temnou a mstivou hluší. Půjdeme po pramenech, po východní my záři, po značkách určíme, kmenech, průseky, po stromů stáří... Za kmenem každým kde hrbí se Nenávist, Pomluva, Zloba nové chcem vystavět krby... možností tvůrčích jde doba... 3 Minuvše svého štěstí proklesťme k štěstí se synů, rány se učme snésti, snášet-li mohli jsme vinu... Minulost leží v hrobě... Přítomnost titěrná hrá si... Budoucnosti, však v tobě co velké jsme snili, se hlásí... Barbarské hordy ať hřejí se nad pyramidami zbraní, v prales nás nepouštějí, hustá je temnota chrání... Tisíce kmenů se zkácí... barbarské hordy se ztrácí... průseky slunce vzhoří, až rudě se zakrvácí... 4 JOSEF URBAN:
DĚJINY „ORLIČANA“, spolku českého studentstva pohoří orlického.
„Orličan“, spolek českého studentstva pohoří orlického, vznikl z „Krakonoše“, r. 1872 založeného spolku studentstva severo-východních Čech, vlastně z Místního odboru „Krakonoše“ v Rychnově n. Kn., v němž sdruženi byli vysokoškolští studující z kraje orlického. „Krakonoš“ postrádaje účelné, pevně organisované práce veřejné a nad to ještě prožívaje hojné subjektivní spory, blížil se mrtvému bodu naprosté stagnace. V uvážení blížící se krise, usnesli se členové rychnovského odboru na porádníporadní schůzi dne 15. ledna 1905 na tom, aby založen byl vlastní krajinský spolek, jenž by s novými silami a mladistvou vůlí ujal se svého kulturního a osvětového poslání. Ustavující schůze nového spolku, jemuž dán název „Orličan“, konala se 20. května 1905 za účasti 35 kolegů. První výbor „Orličana“ ustaven tak, že starostou spolku zvolen kol. Boh. Baloun a do výboru kolegové J. Hynek, F. Krulich, J. Kulhánek, V. Němeček, B. Novák, R. Nuc, J. Simon a H. Vrbický. Dne 8. června 1905 odbývána první valná hromada, na níž o činnosti „Orličana“ přednášel kol. Lázňovský. S nejlepšími nadějemi a plným pochopením významu práce spolkové vchází „Orličan“ do 5 života, přejav od „Krakonoše“ 23 knihovny a kapitál 323 K 41 h. Na měsíční schůzi dne 8. července 1905 jednáno o reorganisaci knihoven a usneseno dosavadní knihovny nahraditi bibliotekami ambulančními. Hlavní a nejschopnější síly práce členů „Orličana“ věnovány činnosti prázdninové. – V plném vědomí své morální povinnosti k svým bratřím na venkově a v porozumění svých příštích úkolů, po celé čtyřletí svého působení „Orličan“ stál v popředí veřejného ruchu našeho Poorlicka, zasahuje dle možnosti a síly všemi po ruce stávajícími prostředky v koloběh ubíhajících dnešků. Zejména venkov náš to byl, k němuž obrácen vždy zřetel na prvním místě, naše vsi a dědiny pod horami i blíže kraje, kde každý krok může přinésti nepoznané dosud ovoce tropických sluncí kultury a životních vítězství. 85 přednášek pořádaných členy spolku v našem Podhoří dokumentuje tuto snahu nejjasněji. Osvětlováním a charakterisováním akutních otázek rozvlněné hladiny života, přesným pointováním zorného bodu, s něhož třeba dívati se dnes na naši minulost a jinými thematy blízkými duši našeho venkova, snažil se spolek vyhověti zásadě, že živé slovo a bezprostřední styk váží u lidu našeho mnohem více a daleko výše je ceněno, než sebe populárněji a přístupněji psaná kniha vzdálených autorů.
6 Retrospekce uplynulého čtyrletí činnosti „Orličana“ podává nám program uspokojivé a zdatné práce mladistvých sil a opravdové vůle. Činnost prázdninová r. 1905 vykazuje sjezd v Kyšperku, ve dnech 19.–21. srpna pod protektorátem slav. učitelské jednoty „Komenský“ v Žamberku. Na manifestační schůzi sjezdové promluvili pánové Alois Hajn, red. „Osvěty Lidu“ „O požadavku české university v Brně,“ A. Hynek, říd. učitel ve Slatině „O kulturní práci na českém venkově“ a JUDr. J. Štemberka „O práci menšinové“ a posléze kolega Ing. C. H. Vrbický „O boji studentstva proti klerikalismu.“ Sjezd těšil se plné účasti obecenstva a poskytl slušnou finanční podporu. 10. září 1905 pořádána akademie v Častolovicích s přednáškou JUst. Jelínka „O druhé české universitě v Brně.“ Kolegové z Lukavice u Rychnova n. Kněž. pořádají divadelní představení „Čím dál – tím hůř.“ Správní rok 1905–6 zahájen řádnou valnou hromadou dne 16. listopadu 1905, na níž usneseno poskytnouti Husovu fondu 100 K, obětem pražských bouří v listopadu 40 K a MatičnimMatičním školám v Těchoníně, Rokytnici a Orličkách 230 K. Na vypravení knihovny v Rokytnici povoleno 60 K. O velikonocích pořádal „Orličan“ universitní extense v Kostelci n. Orl. s přednáškami p. prof. dr. Počty, dr. Tille-ho a dr. Foustky.
7 Dne 16. dubna 1906 pořádají kolegové kostelečtí přednášku p. Horkého „O Lurdech“ spojenou s recitacemi z Machara a Bezruče. Kol. rychnovští pořádají s nově jimi zřízeným odborem Husova fondu ve prospěch téhož akademii. O prázdninách roku 1906 odbýván sjezd „Orličana“ v Kostelci n. Orl. ve dnech 11. a 13. spnasrpna s přednáškami pp.: prof. dr. J. U. Jarníka „O sociálním postavení čes. studentstva“, učit. Břet. Jedličky-Brodského „O kráse našeho venkova“ a prof. J. Hrubanta „O vývoji českého pokrokového hnutí.“ Kolegové kostelečtí pořádají dne 8. září 1906 přednášku p. JUDra Boučka „O reformě manželského práva.“ Kolegové rychnovští 25. srpna akademii ve prospěch H. F. ve Vamberce. Kolegové doudlebští 25. srpna ve prospěch „Ú. M. Š.“ a „N. J. S.“ Kolegové žamberečtí pořádají 5. srpna přednášku p. uč. B. Jedličky-Brodského „O Karlu Havlíčkovi-Borovském“ v Něm. Rybné. 16. září pořádána přednáška p. A. Hajna, redaktora „O. L.“ „O nebezpečí zklerikalisování školy.“ O týchž prázdninách pořádány věnečky v Kyšperku a Žamberku. Vypraveny knihovny do Orliček, Petrovic a Čermné. Správní rok 1906–07 počíná řádnou valnou hromadou dne 16. listopadu, při níž H. 8 F. poukázán obnos 135 K, do Orliček, Těchonína a Rokytnice 50 K, na knihovnu do Kyšperka 30 K a doplatek na knihovnu v Rokytnici 30 K. Pro čítárnu v Rychnově n. Kn. předplacen „Čas“ a „Právo Lidu“. 2. prosince přednáška prof. Tomáše Garyka Massaryka. 28. prosince v Čermné Havlíčkův večírek. V březnu 1907 pořádá „Orličan“ za součinnosti místních spolků universitní extense v Rychnově n. K. Přednášeli pp. dr. B. Foustka „O sociálním hnutí u soudobých národů kulturních“, dr. J. Bidlo „O Jednotě česko-bratrské“, dr. K. Weigner „Co soudíme o postavení člověka v řadě tvorstva?“ Extense tyto však bohužel netěšily se velké účasti širších kruhů. O velikonocích pořádán Čechův večírek v Čermné. O prázdninách 1907 pořádán sjezd ve Vamberku 17.–19. srpna s přednáškami p. prof. dr. B. Foustky „O ženské otázce“, pí. Elišky z Purkyňů „O vzdělanostních a sociálních poměrech české ženy“ a p. red. F. V. Krejčího „O volné škole“. Při sjezdu uspořádána byla výstavka Kupkova alba, prací E. Holárka a Jeneweinova „Moru“. Kolegové v Čermné pořádají výstavku časopisů a přednášku p. říd. učit. F. L. Marka „O důležitosti školy a vzdělávání.“ Správní rok 1907–1908 počíná valnou hromadou dne 25. října, na níž H. F. poukázán obnos 250 K, dětské opatrovně ve Vamberku 9 50 K, spolku „Komenský“ ve Vídni 50 K, předplaceno „Právo Lidu“ pro čítárnu v Solnici a založena nákladem 120 korun čítárna v Čermné. Na měsíční schůzi 8. listopadu přednášel p. dr. Chalupný „O povaze Karla Havlíčka-Borovského“. 24. listopadu vycházka do výstavky Mánesa. 28. listopadu přednáška p. JUDra Dražďáka „O Giordanu Brunnovi“. O vánocích pořádán slovácký večírek v Častolovicích s přednáškou p. B. Pavlů. 5. ledna 1908 otevřena čítárna v Čermné přednáškou p. říd. učitele F. L. Marka „O významu čítárny“. 2. února pořádána vycházka do radnice staroměstské a 9. února do universitní knihovny. 27. února přednáška p. MUC. Vrbenského „O anarchismu.“ O velikonocích za součinnosti místních spolků pořádánápořádána přednáška p. JUC. Kladivo „O volné škole“ v Solnici, slečny Z. Widermannové „O ženské otázce“ v Rychnově a p. JUC. Nováka, okres. tajemníka, „O penězích a měně“ ve Rvíšti u Lanškrouna. 24. května vycházka do výstavky prací Bílkových a 31. května do knihovny strahovské. O prázdninách 1908 účastní se „Orličan“ sjezdu akad. spolku „Smetana.“ Kolegové v Rychnově n. Kn. a Kyšperku pořádají věneček ve prospěch H. F., kol. v Žamberku a Kyšperku divadelní představení, kol. v Kostelci n. 10 Orl. přátelské večírky, jichž čistý výnos 50 K věnován „Škole v lese.“ Z knih na Žamberecku byly kolegy Urbanem a Markem vypraveny 4 knihovny, jež dány v opatrování a správu slavné učitel. jednotě „Komenský“ v Žamberku. Knihovny na Lanškrounsku stáhl kol. Marek a svěřeny byly čermensko-výprachtické učitel. jednotě „Janů.“ Správní rok 1908 91908–9 počíná valnou hromadou dne 28. října. Pokladní hotovost na počátku roku činila 289 K 79 h, z čehož výdejního jmění pouze 129 K 46 h. Za účelem zlepšení pokladního stavu rozeslal „Orličan“ oběžníky, jimiž vybízí jednotlivce i korporace v podhoří orlickém, aby přistoupili za členy přispívající. Akce tato přinesla pokladně „Orličana“ na příspěvcích 23 přispívajících členů 87 K. „Orličan„Orličan“ ujal se akce novinářské minulý správní rok na zasílání novin do čítárny v Čermné omezené a zasílá noviny do menšin v Rokytnici, Těchoníně, Orliček, Přímu, Liberka a do Čermné. Kolegialní spolek „Dobroslav“ jako jiná léta zasílá noviny do Čestic, Líšnice, Nekoře, Pastvin a Klášterce. „Orličan“ přistupuje za člena spolku „Mánes“, „Akademickeho odboru N. J. S. a spolku „Komenský“ ve Vídni. 20. listopadu pořádána vycházka do tiskárny „Unie“ společně s kol. spolkem „Smetana.“
11 O vánocích pořádány přednášky p. prof. Č. Chyského „O bitvě bělohorské“ v Dlouhé vsi a „O poddanství selském“ v Rovni. Kolegové v Lukavici pořádají divadelní představení „Vodní družstvo“ ve prospěch N. J. S. 14. února pořádána vycházka do výstavky „Manesu“,„Mánesu“, 7. března do staronové synagogy a starý židovský hřbitov. O velikonocích pořádány přednášky p. prof. Č. Chyského „O době husitské“ v Dlouhé vsi, „O sebevzdělání“ pro sdružení dorostu českého venkova v Rychnově n. Kn. a „O následcích bitvy bělohorské“ v Jahodově. Kolegové v Lukavici pořádaji divadelní představení „Třetí zvonění.“ Na prázdniny r. 1909 uchystal „Orličan“ sjezd do Rychnova n. Kn. ve dnech 14.–17. srpna s přednáškami pp.: prof dr. Drtiny „O české kultuře“ a básníka J. S. Machara „Antika křesťanství a náš poměr k Římu“ (spolu se slav. Vzdělávacím sborem pro okres rychnovský) na slavnostní schůzi 15. srpna a red. F. V. Krejčího „O dnešním postavení a úkolech mládeže“ a posl. F. Trojana „O menšinách.“ Při divadelním večeru, Hilbertova „Vina“, laskavě spoluúčinkovala dramatická umělkyně sl. A. Dočkalová. Při sjezdu vydán almanach a pořádána výstavka české grafiky. 23. a 24. července uspořádány přednáškové večery p. MUDra Alberta „O Darwinovi a jeho theorii“ v Rychnově n. Kn. spolu se slavným 12 Vzděl. sborem pro okres Rychnovský, jež se těšily značné účasti obecenstva. Na prázdniny r. 1909 projektována akce všeobecné kontroly českých menšin orlických jako příprava k příštímu sčítání lidu r. 1910, účast „Sjezdu pokrokové mládeže“ v Hradci Králové a Závěrečná akademie prázdninová v Rychnově n. Kn. Tím vyčerpána bilance čtyřletého působení spolku „Orličan“. Stručně shrnuto, pořádal „Orličan“: 1. přednášky universitních profesorů v Rychnově n. Kn., Kostelci n. Orl. a Žamberku; 2. sjezdy v Kyšperku, Kostelci nad Orl,,Orl., Vamberku a Rychnově n. Kn. s přednáškami universitních profesorů, předních spisovatelů a pracovníků na poli kulturním a národním, jimiž snažil se spolek akcentovati důležité požadavky pokrokových snah dnešků; 3. výstavky časopisů, plakátů a prací uměleckých; 4. založil čítárnu v Čermné a v podhoří orlickém vypůjčil celkem 15 knihoven; 5. podporuje české menšiny finančně, půjčováním knihoven a zasíláním žurnálů; 6. z výtěžku zábav a jiných podniků každoročně poskytuje podporu H. F. V podhoří orlickém pořádal „Orličan“ 85 přednášek, 8 divadelních představení, 8 večírků recitačních a debatních, 9 věnečků, 5 akademií, 4 vycházky turistické, podnikl dotazníkovou 13 akci a vydal almanach při sjezdu v Rychnově nad Kněžnou. V Praze pořádáno 12 přednášek a 8 vycházek poučných. „Orličan“ podporuje morálně i finančně podniky kulturního rázu v podhoří orlickém, navazuje styky s korporacemi, jichž snahou jest zvýšení kultury a pokroku a pracuje drobně mezi lidem tím, že každý z členů hledí uplatniti svoje síly a svoji inteligenci mezi krajany (hlavně přednáškami.) Vykonaná práce je nejlepší zárukou, že „Orličan“ s nejlepší snahou a plným vědomím vytčeného cíle na započaté dráze bude pokračovati ve smyslu slov, jimiž na sjezdu „Orličana“ kol. Kulhánek charakterisoval poslání studentských spolků: „Z lidu vyšel a k lidu se zase vrací český student, toť jeho tradice a dědictví.
14 FRANTISEKFRANTIŠEK TAUFER: