JARNÍ MOTIV.
Ve smíchu jarních vod zlákaných kouzlem modrých dálek
a v míze puklých vrb, jež vlny měkce hladí
prchavým polibkem, vonícím teplem vzkvetlých strání,
je slyšet vášeň hřmít a šumět píseň mládí
v jásavých akkordech.
V zapadlých úhorech, s nichž sněhy odešly jak přelud,
tlí závoj pavučin zažloutlých dlouhým steskem
po reji teplých dnů zvířených plesem bujných hmyzů
zbuzených novým jitrem, zpitých zlatým leskem
slavnosti vzkříšení.
Špinavé kaluže jak světla vyčítavých očí
po cestách rozjetých se lesknou v dusných mdlobáchmdlobách,
nad nimi v aleji pupeny plné šťáv a síly
své šumí tajemství, jež v květů svatých dobách
zahoří vítězstvím.
76
V snách stojí zvlhlý les a v dáli kopce kouří v mlhách,
v úvalech ručej řve a v kaskádách se tříští
o šedé balvany, jež věnce lišejníků spjaly
v předvečer svátku pramenů, v nichž tiše prýští
potoky mladých krás.
Je všude slyšet smích a hýřit nedočkavé jaro,
zem otevřená chví se, v naději se vzpíná,
den čistých slibů vzplál nad krajem bílým světlem rána,
rozkoší voní krev, smyslná píseň hřímá
vlnami mladých vod.