NAD PŘÍSTAVIŠTĚM KRÁS.

Alexis František Drtina Adolf Heyduk R.XX Chřada Jaroslav Ledeč Josef Rosenzweig-Moir Karel Rožek Antonín Sova František Taufer Jaro Trojan Josef Urban Antonín Veselý Quido Maria Vyskočil

NAD PŘÍSTAVIŠTĚM KRÁS.
I.
V zavřené pěstce jako v květu anemonky libella Radost v mušelínu křídel spí, ve splavu vlasů utonuly jantarové sponky, zalknuté plavce haluz bezu v očích uzdraví. 44 Charybdo, dítě! lodivod a básník pláče, nad ztroskotaným srdcem modré nebe vlá, na rosách v lupení jas vzbudil duhové své hráče, s myrtoví úst tvých filomela zpívala. Hle, petrklíče, fialky a ručky tvoje, v nichž celý svět a život jako by se třás, v kaštanech, v mladých břízách stojím jako u příboje: sen města dole, přístaviště našich krás.
II.
Jsi celá teplá, tak cele přítomná, víš, že ty stožáry dole vlají k odplutí, že stromy zarůstají v našem objímání, že všechny jasmíny vykvetly v našem prolnutí? Mně oddaná a všemu světu cizí, víš, že sen přístavu třese se nám u nohou, že celá země pozdravena tebou, v pel proměnila hroudu moji ubohou? 45 JOSEF ROSENZWEIG-MOIR: