KLÍČENÍ.
Modlitbu velkou vzkřik jsem v suggesci své síly
do pustých úvalů v dnech vyzrazených tajemství
těhotné země mořem míz a ohně v svaté chvíli
smyslných odeurů a profanace panenství.
Modlitbu pýchy vzkřik jsem v pohanském svém chtění
u nohou model krvavých v rozmachu smyslů žhavých
a víry těla, oslepen snem velkých předurčení,
proroctvím nervů přepjatých v hodinách přemítavých.
Soumrakem zdání zatopen v předvečer velkých visí
propastí hněvy slyšel jsem zapadat v echu časů,
a svědectví jsem vydal zvučné blížících se krisí
v předtuchách klíčení a vůně obtěžkaných klasů.
A trofej vítěznou jsem sklonil nad menhiry
zvrácených království a k zvučné písni zmaru
v strun jemném zladění jsem rozchvěl chtivě věštné lyry
a víno ohnivé naléval do pohárů.
K hostinám spjatých těl rozkoší půlnocemi
hlas věštců mystických až zavolá mě snem,
somnambul půjdu tichý zatopenou zemí,
kraj zachvěje se probuzených vášní paianem.