V DEN POZNÁNÍ.

Ruda Beran Jaroslav Borotínský V.XX Bříza K. Egor Method Hedrlín Jindřich S.XX Holý Jaroslav Vladimír Janovický Růžena B.XX Jeřábková Jiří Karmín Luděk Květenský Josef Lukavský Jan Malý J.XX Mazes Pavel Nach Jan Opolský Emil Julie Pala Jan Patrný František Ptáček Viktor Jiří Radešínský B.XX M.XX Satalický Miloslav Silen František Soldan Karel Sokor M.XX Vežnar Adolf Venig Jiří Volný Jan Vřesnický Bedřich Zavadil

V DEN POZNÁNÍ.
Všechny ty ženy, jež do snů mi sahaly bílou svou ručkouručkou, všechny ty panny, jež spjaly básníkům duši, že ubohá, chvěla se šílenstvím nejčistších lásek, všechny zas kráčely v průvodu dlouhém pustou mou síní... I ženy, jež patřily mně! Dnes ovšem směju se strašně jen sobě! Ale tehdy, když toužil jsem nalézti nádhernou bělost zářivých duší, když myslel jsem, žena že čistá, a Boha že snem, [9] ach tehdy... ... však lépe nevzpomínat na to! Dnes kráčejí všechny mou síní... A zase bych myslel, že anděly jsou. Krásné, bledé, zadumané, tílko jak orchidee květy... – – – – – – – – – ale ty duše v nich, ale ty duše rozkoší umdlené! Zrak jejich pálí v mé tělo, na rozkoš myšlenka z duší jim tryská, a záminkou zbahnělé touhy jim mateřství je. Všechny ty krásné, bledé a zadumané panny zahodí daleko od sebe kupní své masky a v hlubokých nocích s milenci žijí v orgii hnusné a milují tělem a milují otrockým tělem. A milenci v tváře jim plijí, ale kletba se chechtá v krvavých lůnech. – – – – – – – – – – Dnes kráčejí pohlaví mučenice mou síní. ... Já směju se strašně jen sobě! Kdo řekl mi, že anděly jsou? Kdo řekl mi, že panny nekřičí touhou? Kdo řekl mi, že nejsou v rozkoších fauny? Ach ovšem, ovšem, já zapoměl,zapomněl, že přede mnou stojí též člověk!

Básně v knize Na nové květy: