Ó, SNĚŽENKO BÍLÁ!

Ruda Beran Jaroslav Borotínský V.XX Bříza K. Egor Method Hedrlín Jindřich S.XX Holý Jaroslav Vladimír Janovický Růžena B.XX Jeřábková Jiří Karmín Luděk Květenský Josef Lukavský Jan Malý J.XX Mazes Pavel Nach Jan Opolský Emil Julie Pala Jan Patrný František Ptáček Viktor Jiří Radešínský B.XX M.XX Satalický Miloslav Silen František Soldan Karel Sokor M.XX Vežnar Adolf Venig Jiří Volný Jan Vřesnický Bedřich Zavadil

Ó, SNĚŽENKO BÍLÁ!
Ó, sněženko bílá, květinko něžná, jara ty poselkyně první, na všem ještě kdy clona sněžná. Ó, sněženko, jsi jako dívka něžná záhy jež, a časně tak po lásce zaplaje, po jejím teple jež záhy tak – květu svého v jaro dá, aby uvadla, umřela brzy. – – Ó, tak jsi mé duši podobná, jak jarem časně květ zvedáš ze studena, ze sněhu někde ještě. Ó, je zalíbení, květinko, v tobě moje, a já tě miluji dětinsky tak, z jara jak rozkvétáš v stromoví hustě. Tvůj kalíšek tak mi je milý, mně posvátný květ jeho bílý. – V ten věnec svůj já vpletu tě květe malinký a nevinný v čistotě dětinské svojí, jež oběti tak jsi se vydal záhy. – Studenou slzu zřím v poupatech tvých – ó, sněženko bílá! – já líbám tě a k ústům tisknu, vždyť mi tak si rovni spolu! – Moje duše mladá jako ty; tak záhy, jako ty po jaru, tichá – zatoužila mi láskaláska, kde plaje a dýchá. –

Básně v knize Na nové květy: