POLIBKY VYDĚDĚNCŮ

Rudolf Illový

POLIBKY VYDĚDĚNCŮ
Až přítmí nastane, sejdeme dolů ve volnou přírodu z uliček tmavých, polními stezkami půjdeme spolu, zapomnít strastí všech, žalů a bolů, na skvostném koberci květinek smavých, rozkoší polibků jak oheň žhavých. Až bude klekání v tiš naši zníti, letního večera vssajeme vůni, o příští době pak budeme sníti, ať zříme komíny v dálce i čníti, údery kovkopů z šachet ať duní, v útrobách našich přec láska jen trůní. Strávili v továrně jsme zas den celý v kouři a výparech, připjati k stroji, celý den jsme se jen potili, dřeli, celý den tváří v tvář bídě jsme zřeli a tu nechť na večer k novému boji polibky opětně oba nás spojí. 23
Básně v knize Květy odboje:
  1. PÍSEŇ NADŠENÁ
  2. JÍZDA VÍTĚZŮ
  3. BUŘIČSKÁ
  4. NOVÝ KRÁL
  5. PŘIJEDOU NA OŘÍCH Z DALEKÝCH KRAJŮ...
  6. ODE DNE KE DNI
  7. VÝBUCH
  8. POD RŮŽOVÝM KEŘEM
  9. NAD KRBEM
  10. TY KRÁSNÉ, ČERNÉ OČI...
  11. DĚVČE Z OBCHODU
  12. POLIBKY VYDĚDĚNCŮ
  13. CHUDÝM ŽENÁM
  14. KDYBYCH BYL KRÁLEM...
  15. ZDRÁV BUĎ, CAESARE!
  16. BALLADA REVOLUČNÍ
  17. TULÁCI A TULAČKA
  18. SKŘÍTKOVY DARY
  19. POD ČAKANEM
  20. PODRUHOVA MSTA
  21. PAN VRCHNÍ ZE ZÁMKU
  22. UMÍRÁČEK
  23. SBĚH
  24. POHÁDKA O PRINCEZNĚ
  25. NA VLNÁCH
  26. VICHŘICE
  27. PLVALA KREV
  28. RUSALKY
  29. MRTVÉ MĚSTO
  30. BÁJ O SKONU VÍLY
  31. MOJI SNOVÉ
  32. VIDĚNÍ
  33. O VZDÁLENÝCH ZAHRADÁCH SLÝCHAL...
  34. JARO
  35. SLAVNÁ DOBA