NEJSMUTNĚJŠÍ KVĚTEN

Rudolf Krupička

NEJSMUTNĚJŠÍ KVĚTEN
To je ten větrný, vlhký den, jakoby žalem zavalen, bez kosích fléten, bez slunce strun napjatých do korun: můj nejsmutnější květen. Přetěžká je má pouť hřbitovem s největší láskou v žití mém: Zpupně se nese nad žalmem hran nepřátel aeroplán – Maminko, nebojte se! 60 Pro koho byly by stvořeny vašeho žití kořeny, má rodná země, duch všechen váš a vaše řeč – má stráž? To vše je vámi ve mně. Spěte jen tiše v rovu svém, věčná je, sladká, rodná zem, nade vše dražší: nechť v slzách zrak, a nad domovem mrak, jsem silen krví vaší. 61