Lov

Lov
Hledati pravdu? Hledej život! Je pravdivější než pravda sama. Pravda se skládá z praprostých příhod, jež třesou ti palubou pod nohama. Jsem Silvio, rybář, jenž život objímá prudce. Žel, milenec není ještě své lásky jediným pánem. Ani já před rokem, na lodi v moři slaném s lanem v ruce. Jsem Silvio, rybář a básník a osmahlý muž. S bohem, Messino rodná, a hlídej mou ženu a dítě! Makrely táhnou, k lovu čas nejvyšší už. Na tři dny, Silvio? Pátek a sobotu? V neděli spravíme sítě! Jsem Silvio, otrlý, pevný a pružný jak prak. – Večer se moře vzdulo, k nebi se rozletělo, nad Etnou zamával krvavý mrak, nad vodou sírou čpělo. Pod mořem s praskotem pukalo dno. Co dělá Sicilie? Ba, člověk měl štěstí nejedno, ale po tmě! ZEMĚTŘESENÍ!? Etna soptí! A Messina? Těžko v tom lomozu usíná. Žije...? V sobotu s bohatou kořistí, k návratu všecko schystav, s Giovanim hledám v parách břeh. 20 Moře je šedé zoufalství, život je štěrk a vzdech. Kdo umí bolestí zpívat? Tlučeme lebkou o lebku. Přežil jsem na moři mnoho bouří, svou dětskou kolébku, ženu a dítě a messinský přístav. 21