I. Hej Slováci, pamatujte,

Vincenc Furch

I.
Hej SlováciSlováci, pamatujte,
Hej SlováciSlováci, pamatujte,
Čím jste druhdy byli, Nežli se Maďarské hordy Na vás přivalily. Hlídáte-li, drazí bratři, S Tater po dálině, Letí zrak váš po ztracené Dávné domovině.
Kam jen oko v dálku sahá. Všechno vaše bylo, Nežli se maďarské moře Na vás přivalilo. 31 Slavný stolec vašich králů Zaniknul v tom moři – A vrahovi Maďarovi Slovák teď se koří. Tisíc let se Slovák kořil Maďaru pyšnému, Klaněl se mu a mu sloužil Jako Pánu svému. Tisíc let je doba hrozná – Doba však se mění – Co trvalo tisíc roků, Zvrtne okamžení. Tisíc let zlý Maďar mořil Tělo nám a duši – Ale jeho pýchovláda Ejhle už se ruší. Anděl pomsty volá k soudusoudu, Slyšíte, Slováci?! – Syni Tater – vzhůru k boji! Do zbraně, junáci! 32