I. Polák vezdy je opásán,

Vincenc Furch

I.
Polák vezdy je opásán,
Polák vezdy je opásán,
Rytíř s mečem v ruce, Kde zní trouba, kde hřmí dělo, Tam pospíchá prudce. Polská chrabrost světu známá, V Uhrách též se leskne – V hluku bitev tam se kochá Polské srdce teskné.
Jako bludné světlo zde tam Vůdce Bem se jeví – Kde je právě – a kde není – O tom nikdo neví. 105 Avšak jako z čista jasna Blesky jedou na zem – Zde a v okamžení jinde Pružný Bem je rázem. Mladý, krásný Woroniecki Vede bratry k boji – NevíNeví, jaká přenešťastná Hvězda nad ním stojí. O kýžby ho na bojišti Rána dorazila – – Matko, matko, proč jsi svého Syna porodila! A Dembinski jako orel Dálnou kořist slídí – Pokojně a s vážným okem Hru válečnou řídí. A legionisté Polští V bitvách všude v čele! – O jak je to Polské plémě Nešťastné a smělé! 106