Košuth-Faust.

Košuth-Faust.
O půlnoci hvězdoprázdné Koná Košuth obřady – Drží s duchy pekelnými Dlouhé tajné porady. Křídou posvěcenou táhl Košuth kolem sebe kruh, Aby mu až do živého Nemoh’ sáhnouti zlý duch. Košuth – Uherský to Faustus, Míní ďábla použít, Z jeho rady, z jeho síly Chce vydatný prospěch mít; 49 Doufá pak přec ošiditi Knížete lží samého – Neb ví, že i mezi ďábly Nemá sobě rovného. Duch pekelný zjevil se mu: „Fauste, Fauste, dobře máš, Že se, ač jsi sám duch moudrý, Příbuzného ducha ptáš. Vše, co duše tvoje žádá, Tajné tvé myšlénky znám, Prospěšnou, vydatnou radu, Žáku milý, tobě dám. Žluté zlato, bílé stříbro V zemské dřímá hlubině – To by s železem pomohlo Tvojí bídné otčině; Avšak dá se vyvážiti Studně zlatá, stříbrná – Nevyvážitelnou studni Poskytne ti rada má. 50 Fauste, v nového se proměň Jana Kutnohorského, A pak budeš pánem zdroje Nevyvážitelného!“ – A čert jemu ukazuje Zrcadlo a obraz v něm – Ha, ha, Košuth ve zrcadle Vidí se být tiskařem. – Zjevu toho vysvětlení Ďábel Košuthovi dal – Žák naslouchal s pozorností, Šilhavě se mistr smál. Dřív než kohout zakokrhal, Jsou již dobří přátelé – Košuth napsal úpis čertu, A byl mysli veselé. Černoboh tiskárnu zřídil, Košuth hned se tisknout jal, 51 Dělal peněz miliony, Více nežli mnohý král. Od boku mu více nešel Služný Mefistofeles – A konečně na svém plášti V zem Tureckou Fausta nes. 52