BUDIŽ VĚRNÝ!
Budiž věrný praporu drahému barev radosti,
který nad tvojí hlavou na žerdi vesele vlaje:
čím víc útočí vichr, tím v praporu víc je mladosti.
Vzkříšeného národa mládí v něm barvami hraje,
které dědictvím daly mu veliké, dávné dějiny –
símě naděje barvy ty házely v zdeptané kraje.
Bílá barva poctivost, červená síla – jediný,
přímý Havlíček barvy ty po svém vysvětlil rázně,
den když mladý hlásily národu jeho Noviny.
S poesie vrcholu Neruda zřel v nich i strázně,
krve proudy za rodnou zemi a drahou svobodu,
vroucně věřil však: vstane den bílý z červánků lázně,
plno růží vykvete spravedlivému národu.
A když nejkrasší zkvetla, zbarvená legií krví,
za vítězství pravdypravdy, jež volal do boje k pochodu
velký Moravan, nesmluvné pravdy zápasník prvý,
Čech s nímž spojil se, nezdolný v úsilí, plný vždy naděje,
Slovák také, jenž sčítal hvězdné v blankytu mrvy –
tehdy k bílé a červené, jak když nebe se zaskvěje
z oblak bílých a rudých, barva modrá se pojí,
moudrost slibuje, pokoj, jenž lidu nakonec prospěje.
26
Praporu tří těch Velkých věren buď, barvě té trojí:
bílá pravdu chce, spravednost, jak je vždy chtěli tví proroci –
rudá v červánek krve obětní sílu tvou strojí,
krev též studu však bouří, svobody lupiči divocí
by ti nebyli hrdiny – modrá, v dál když se ženeš,
k cíli věčnosti vede, k němuž vždy mířili praotci.
Ať si bojuješ, brázdu ať ryješ, budovu kleneš
pro dnes, pro zítřek, zítra a po všecky zítřky budoucí,
národe, heslem tvým, slibem buď: Masaryk, Štefánik, Beneš!
9.VI.1938.
27