MLÁDÍ REPUBLIKY.

MLÁDÍ REPUBLIKY. (Ke sletům mládeže.)
Zřím vás v duchu, děti, ze své cely, na tisících sokolích jak perutí do Prahy jste v touze přiletěli mladých prsou v rozvlněném vzedmutí. V očích planou jiskry budoucnosti, snící, jak se jednou plně rozhoří, až se křesání a příprav zhostí, jaká záře bude od hor k pohoří. Dívky vidím: od chrp, máků v poli, od sedmikrás k růžovému poupěti – junáky též: kmeny, nad okolí snažící se vyrůst v mocném vzepětí. Volnost rodila již vaše šiky, nejste, jak my byli, děti poroby; vidím ve vás mládí republiky – kdo to myslí, že ji sobě podrobí? Jako kdysi otcové a matky bez bázně, že vrahové je probodnou, přímo v osudné šli křižovatky – tak i děti pravou cestu uhodnou. Hle, jak radostným vpřed míří krokem ve sraženém šiku, rámě k rameni – nezlekány hrůzyplným rokem dí: Hle, z nás jak nová síla pramení! 28 Svobody jsme děti, sílu těla pro ni tužíme i ducha povzlety – zloba kdyby napadnout ji chtěla, k obraně se zvednou paže tuhle ty. Odeženou houfy dravých ptáků, shasí lačné jazyky zlých požárů, by zas vlajky sedmikrás, chrp, máků radostně vlát mohly se svých stožárů. 18.VI.1938.
29