Léto.
Ruch se množí; strom i keř
obaluje listů šeř,
v květech motýl nyje;
prostřed růží – hle, ten chvat –
párek šedých pěnic pad’
a juž hnízdo vije.
Pozor, ptáci, pozor přec,
tesařík k vám, vousatec,
spěchá plný zloby;
nebo jde snad, by vám řek’,
ti co stáli u vrátek,
k svatbě že se zdobí?
[16]