Dětská hra.

Dětská hra.
Slyš, s pannou rozpráví, tvář jako planý mák, jak matka někdy s ní, tak s loutkou svou se baví: „Pst! Ať tě skonejším, ty malá, dadej! tak!“ A než ji klade spat, i podušku ji spraví. „No, pěkně hajinkej a spinkej! Dobrou noc!“ A rovná peřinky a kutí po pokoji – „Chci ještě něco šít, mám práce moc a moc a nevím, co dřív vzít a kde mi hlava stojí.“ A rovná to a to a klade tam a sem, hned jak by šila co, hned pannu zase líbá, až sama líbána snů bílým andělem skráň zlatem vroubenou níž na srdéčko shýbá. Ó dítě předrahé, jak rád bych znal tu říš, již v útlém nitru tvém Bůh jako slunce nítí, za jediný ten sen, jejž o svých hračkách sníš, své všecky písně dám a veškero své žití! 94