U PAJURKA.

U PAJURKA.
Na dverečkách u Pajurka místo zámku visí šnůrka, Jan, potáhna za ni trochu vstoupí, slyší: „Vítej, hochu!“ „Též tě vítám, Verunko má! Slyším, žes prý sama doma?“ „Jsem, tatíček k lesu jeli a maměnka plejí v zelí. Já vyšívám na šátečku. Sedni, synku, na lavečku, a co nového je, pověz!“ „Dožali jsme právě oves.“ „My jsme ani nezačali: ještě máme nedozrálý – Co víc?“ – Ochromla nám kráva a teď málo mléka dává.“ „U nás ochromla též loni.“ „Cosi pěkného tu voní!“ – „Nepoznáváš?“ – „Rozmarina!“ „Slyšels už: Tkáč žení syna.“ „Mně se taky ženit třeba: dostatek je u nás chleba – Zda by mi tě vaši dali?“ „Naši tebe vždycky chválí.“ „Dostanu kus pole, chatu –“ „Pošli na domluvu tátu: rodiče ať vyjednají, jak to míní, co nám dají.“ Na dvorečku u Pajurka není zámku, visí šňůrka, Janek zapotáhna za ni vyšel: „S Bohem!“ – „Na shledání!“ 9