U MYSLIVNY.

U MYSLIVNY.
U myslivny lesík blízký, v lese samé bílé břízky. Bílé břízky, kaple bílá, kol ní bloudí lesní víla. Není to však víla lesnílesní, po milém tak milá teskní. Bloudí kol jak plaché ptáče, lomí rukama a pláče. Pláče pro panenský vínek z bílých růží, konvalinek: „Ach, ty vínku, bílý vínku, ach, ty synku, zlatý synku. Co jsme to jen učinili? Pojď mě těšit, hochu milý! Pojď mě těšit, málo doufám, přijď mě těšit nebo zoufám!“ 61