ROMANCE O ZOUBKÁCH.

Josef Kalus

ROMANCE O ZOUBKÁCH.
Bílé zoubky jako sníh, liliová zář jde z nich: v ústech Haně svítí jako perly v kvítí, jak sasanky z jarních lích. Kdo ty bílé zoubky zřel zlato, perly nabízel, s kupci jeneráli přízně dobývalidobývali, domů s prázdnou každý šel. Zoubkům běle slonové kořili se králové, uzardělé panně hrad dávají za ně: nechce děvče bláhové. Přišel šohaj chudičký, v rukou zpěvné housličky, sotva zazpívaly, zoubky se mu vzdaly, i se srdcem Haničky. 36