ODMÍTNUTÍ.

Josef Kalus

ODMÍTNUTÍ.
„Nejde to, Janíčku, ne, ne, ne: nic naši Haničku do vdavek, Janíčku, nežene, je tuze mladá, tancuje ráda: sotva že provdá se, má děvče po kráse, v koutečku strádá.“ „Bráníte, pantáto? Co, co, co? Mám hojně nažáto, a nejsem, pantáto, ledaco: mám dům, les, lada. Květ s růže padá a krása s děvčete: vdá-li se, rozkvete jak lipka mladá.“ „Už jsem řek, Janíčku: ne, ne, ne, nic naši Haničku, do vdavek, Janíčku, nežene – Jedinou máme, nějak ji vdáme, ty se jí nelíbíš: vem jinou, nechybíš, my nespěcháme.“ 43