Má píseň tobě zní.

E. Antonowicz

Má píseň tobě zní.
Má píseň tobě zní a tvoji hlásá chválu, ty mocný Králi králů, když nad krajem se dní. A slunce skvělá zář když zemi osvěcuje, má duše prozpěvuje: „Výš leskne tvá se tvář!“ Když hor se dlouží stín, a noc se s krajem snoubí, ze srdce volám hloubi: „Vše zastírá tvůj klín!“ A hvězdný diadem když rozpjat na nebesa, mé nitro hlasně plesá: „To roucha tvého lem!“ 37 Aj, všecek vesmír chrám a podnož tvého trónu – nad davy milionů panuješ sám a sám! 38