Vše skládám v Boží Ruku.

E. Antonowicz

Vše skládám v Boží Ruku.
Bez počtu neznámých světů v kmitavém zářícím letu nad hlavou se mi vznáší – znáte-li cestu vaši? Bez počtu myšlének hravě zrodí se člověku v hlavě, povstanou, v let se zdvihnou – odkud a kam zas tíhnou? Světy a myšlénky lidí: všemocná Ruka je řídí; stvoří je, jejich dráhu k věčnosti vede prahu. Vysoko, výš nad oblaky prosebné upírám zraky: v pokorném srdce tluku vše skládám v Boží Ruku. – 45