DĚTI NA VÝSTAVĚ.

František Kvapil

DĚTI NA VÝSTAVĚ. Své malé Bože.
Jak roj se vysypaly. Očka září a se rtů zvoní píseň veselá. Jde kantor s nimi, úsměv hraje v tváři, a jestli z řady kdo, nic nedělá. Ten kantor, jak by četl v slabikáři, vše vysvětluje moudře docela a za ním na ty krásy, co zrak daří, s tajemnou úctou zří druž nesmělá. 16 A zatím skrytě pokukují, v reji kde kyne hraček pestrá záplava a každý zrak hned vzplane jiskřivěji. A kantor? Zří to – a též děckem v mžiku jde tam, kde zve ta pravá zábava – v les draků, pušek, panen, kominíků. 17
Básně v knize Z výstavních táček:
  1. SURSUM CORDA!
  2. ČESKÁ CHALUPA.
  3. PŘED PRŮMYSLOVÝM PALÁCEM.
  4. VÝSTAVA RŮŽÍ.
  5. KRÁSNÁ HOLANĎANKA.
  6. GUSLAR A DÍVKA.
  7. DĚTI NA VÝSTAVĚ.
  8. VE VINÁRNĚ GALLYHO.
  9. RŮŽE.
  10. TURECKÁ KAVÁRNA.
  11. KANCIONÁLY.
  12. NEZNÁMÉ S RŮŽEMI.
  13. JEŠTĚ NEZNÁMÉ S RŮŽEMI.
  14. ČESKÉ GRANÁTY.
  15. NEBEZPEČNÁ.
  16. SVATÁ NOC.
  17. ZASE NEZNÁMÉ S RŮŽEMI.
  18. VENUŠE MILOSKÁ.
  19. DUDÁK.
  20. VÝSTAVA V NOCI.
  21. PAPYRUS.
  22. VLAŠTOVČÍ HNÍZDO.
  23. STÁLE NEZNÁMÉ S RŮŽEMI.
  24. ČÍŠE.
  25. FONTAINE LUMINEUSE.
  26. UTOPENCI.
  27. ŠPAČCI.
  28. MINOTAUROS.
  29. V ČERVÁNCÍCH.
  30. OTČE NÁŠ!