VENUŠE MILOSKÁ.

František Kvapil

VENUŠE MILOSKÁ. – Pod kopii ve školské výstavě. – Josefu Kryšpínovi.
Co kouzla dřímá v božském tvojím těle, jež do pola jen mramor kryje řízy! Před tebou v prach již každá krása mizí, tys z bohů nejvyšší, tys božství celé! Ó, Kypris, která žití plodíš vřelé, jak zdroj jsi čista, jak žár lásky ryzí – v tvém zraku plno vůně, poupat, mízy, svět plesá tebou, k nohám květ ti stele! 37 Jak nahá z mořské vyvstala jsi pěny, tak posud kráčíš vesmírem a věky – spust Olymp, tvůj však svět je neskončený! Nechť jas tvé krásy hlupec tupí vždycky, v něm nadšení plá, úsměv jara měkký, jest věčným lad tvých údů harmonický! 38
Básně v knize Z výstavních táček:
  1. SURSUM CORDA!
  2. ČESKÁ CHALUPA.
  3. PŘED PRŮMYSLOVÝM PALÁCEM.
  4. VÝSTAVA RŮŽÍ.
  5. KRÁSNÁ HOLANĎANKA.
  6. GUSLAR A DÍVKA.
  7. DĚTI NA VÝSTAVĚ.
  8. VE VINÁRNĚ GALLYHO.
  9. RŮŽE.
  10. TURECKÁ KAVÁRNA.
  11. KANCIONÁLY.
  12. NEZNÁMÉ S RŮŽEMI.
  13. JEŠTĚ NEZNÁMÉ S RŮŽEMI.
  14. ČESKÉ GRANÁTY.
  15. NEBEZPEČNÁ.
  16. SVATÁ NOC.
  17. ZASE NEZNÁMÉ S RŮŽEMI.
  18. VENUŠE MILOSKÁ.
  19. DUDÁK.
  20. VÝSTAVA V NOCI.
  21. PAPYRUS.
  22. VLAŠTOVČÍ HNÍZDO.
  23. STÁLE NEZNÁMÉ S RŮŽEMI.
  24. ČÍŠE.
  25. FONTAINE LUMINEUSE.
  26. UTOPENCI.
  27. ŠPAČCI.
  28. MINOTAUROS.
  29. V ČERVÁNCÍCH.
  30. OTČE NÁŠ!