UTOPENCI.

František Kvapil

UTOPENCI. – Obraz Hanuše Schwaigra. – K. M. Čapkovi.
Noc hrůzy stihla loď. Jak míč ji chytil zuřivý orkán, marně spásy hledá... „Již plachty dolů!“ – „Stožár ve dví!“ – „Běda!“ A koráb v tom se na dno moře sřítil. Tam zapadlé svit luny v cestu svítil: šli, pyšný grand, cíp pláště jemuž zvedá kluk černoch nesa čibuk, paní bledá a děcko, plavci, jichž se každý štítil. 49 Šli, hudců sbor jim hrál. Pláň nekonečná tu před nimi, blíž skalisko se kmitá a divná tiš kol nehnutá a věčná. Nechť výš to šílí, řve a hřmí až k nebi, tu dole klid – jen medus tlum je vítá a s utopencem gnom se na ně šklebí. 50
Básně v knize Z výstavních táček:
  1. SURSUM CORDA!
  2. ČESKÁ CHALUPA.
  3. PŘED PRŮMYSLOVÝM PALÁCEM.
  4. VÝSTAVA RŮŽÍ.
  5. KRÁSNÁ HOLANĎANKA.
  6. GUSLAR A DÍVKA.
  7. DĚTI NA VÝSTAVĚ.
  8. VE VINÁRNĚ GALLYHO.
  9. RŮŽE.
  10. TURECKÁ KAVÁRNA.
  11. KANCIONÁLY.
  12. NEZNÁMÉ S RŮŽEMI.
  13. JEŠTĚ NEZNÁMÉ S RŮŽEMI.
  14. ČESKÉ GRANÁTY.
  15. NEBEZPEČNÁ.
  16. SVATÁ NOC.
  17. ZASE NEZNÁMÉ S RŮŽEMI.
  18. VENUŠE MILOSKÁ.
  19. DUDÁK.
  20. VÝSTAVA V NOCI.
  21. PAPYRUS.
  22. VLAŠTOVČÍ HNÍZDO.
  23. STÁLE NEZNÁMÉ S RŮŽEMI.
  24. ČÍŠE.
  25. FONTAINE LUMINEUSE.
  26. UTOPENCI.
  27. ŠPAČCI.
  28. MINOTAUROS.
  29. V ČERVÁNCÍCH.
  30. OTČE NÁŠ!