DEŠTIVÁ BALADA

Emanuel Lešehrad

DEŠTIVÁ BALADA
Poprchávalo v nevlídné noci. Haluze slzí, mraky se bortí. Po oknech tápou dešťové prsty. Zvenčí teď vešli osmahlí muži v lodnických pláštích, nasáklých slání, zastavili se u dveří jizby. Musili přijít. Vždyť jsem je čekal. Naznačil jsem jim, aby si sedli. Snili jsme spolu, myslili sborem. Náhle jsem cítil mysl jak chabne, propadá vlivu hypnotickému..hypnotickému... Napětím vůle vymanil jsem se, pronesl: „Vari, jděte mi s očí!“ Povstali..Povstali... Kroky usnuly venku..venku... Když pak jsem zhasl lampu, tu zděšen zřel jsem, že měsíc zbarvil vše modře 10