PŘÍŠERA

Emanuel Lešehrad

PŘÍŠERA
Vesnicí v horách ubíral jsem se podél zamlklých domků. Jejich obyvatelé opustili je asi v strachu před nebezpečím. Míjeje poslední barák zřel jsem, jak z něho se belhá postava raněná leprou. Byl jsem ochromen hnusem, vzkřikl: „Ušetř mé mládí, vždyť přec chci žíti!“ Došla až ke mně. Viděl jsem nestvůrný pahýl mířící po mně, zasípal prosebným hlasem: „Vždyť přec chci žíti..“žíti...“ 29