EVOKACE

Emanuel Lešehrad

EVOKACE
Dlím v chmurné roklině, kde zaklínám svou touhu. Před magickým kruhem zřím démonické masky. Však, když jsem dlouho zaklínal, se z ticha prodral hlas; kříž do temna jsem nakreslil a přivolával dál. Zem’ chvěla se. Meč z mraku šleh..šleh... „Kde jsi, má touho? Zaklínám tě, přijď!“ Tma zjasněla a soutěskou se blíží Kalliopé. Klekám; šeptám si: „Můj sne..sne... 32