SIESTA

Emanuel Lešehrad

SIESTA
Plavé pivoňky nyjí pod mými okny. Na snění pohovce přemítám. Z modřínového loubí vychází nahá, ztepilá žena s pohledem bázlivé rajky, s vlasy jak sluneční hedváb, s šíjí jak potok mléka, s prsy z živého stříbra. Pousmívám se. Chýlí se ke mně, trhá s rtů mých stydlivě zardělé lístky 68