PŘEKÁŽKA

Emanuel Lešehrad

PŘEKÁŽKA
Východ otevřel se jako zlatá kniha. Jedu květnatou stepí, rozptýlen v jitru. Ale mé srdce nessaje záře, nelaská barev, teskní. Utkal jsem líbezné nivy jak vzácné krajky, vyšperkoval blankyt – jedno však dosud jsem nedoved změnit, unylé srdce, citeru stesku. Žertuji, nutím se k smíchu, však ozvěna kletá vrací mi stále tajené steny 37