TEMNÉ MYŠLENKY

Emanuel Lešehrad

TEMNÉ MYŠLENKY
Jdu k churavějící mezi, rozhlížím se krajem. V létě svítaly zde květy. Nyní lká podzim. Příliš jsem toužil v žití. Proto snad vůkol je chladno. A mně je hořko. Raději bych se vrátil ke dnům, jež zašly do snění zahrad, pokusil bych se rozjařiti je smavými světly. Pak snad by prohřál zpěv pažit, nově by rašily větve. Pak zas by blažilo slunce jak v dětství