TRUCHLOHRA

Emanuel Lešehrad

TRUCHLOHRA
V objetí křesla hřížím se v dumy jak člověk, jenž o smrti hloubá..hloubá... Zívají dveře: Vcházejí mniši, přinesli máry: V rubáš oděný mladík spočívá na nich – Postaví, odejdou; na márách mrtvý se zvedne, dívá se cize na mne