BÁJ

Emanuel Lešehrad

BÁJ
Bylo to v přímořském kraji. U Baltu. Seděl jsem na městském valu, opřený o rámě sestry, hleděl jsem na sbory hvězd, tančících v propasti věků. Když se zrak navrátil k zemi, šeptem jsem optal se družky: „Víš snad, kde kvete mé blaho, v které as zahradě světa?“ Tesklivě odpověděla: „Proč se ptáš, cizinče, ženy, když ti to řeknou spíš hvězdy?“