HUDBA ATOMU
Láska žije jako strom ve všech ročních dobách,
na prášku stejně jak na hvězdě vzkvétá,
neboť každý jednou očima načmárá milostné psaní,
jež vyšle na pout za ní,
nebo na marnou cestu okolo světa..světa...
Alkohole, který opíjíš jako slunce,
a po němž každý skomírá žízní,
zdá se, že slavík básní v poledne na báni chrámu,
a já se snoubím radostně se vším všady,
ať je to sen nebo píseň, nebe neb uliční lampa,
ze všech očí hvězdy hledí zvídavě na svět,
chodníky jsou jak větrné růže,
kdo chce, může otevřít dvířka kobky nitra,
jistě zachytí touhu nebo vzpomínku sličného jitra.
Milenci směřují k sobě po různých stezkách,
musí proplouti slzou nebo úsměvem spolu,
mnohý šíp je smrtelný, který zasáhne srdce,
nejhůř však těm je, kteří neznají bolu.
Někteří lepí si domky z pěny a z písku,
naděje smutná odletí na okno, za nímž tvář hoří,
lodi Odvážných dychtí objevit pevninu v moři,
na níž by vztyčili kříž svůj,
falus neb thyrsos, jemuž se věřící koří.
22
Nezazdívejte to ticho!
Otevřte hráze příbojům smíchu a pláče!
Praprvku, ztajený v čarovnou stupnici prvků.
Neviditelné ptáče.
Barevná fontáno snění. Pod sněhem sopko žhavá.
Poušti tmavá.
Jinoch čte děvčeti osud z obrazců dlaní,
každý chce někde mít domov,
v cirkuse šašek
v pošklebku ukrývá lkání,
a přece vždy z jara srdce nadějí na květy raší.
Láska je zázračná raketa,
která nás z všednosti k Olympu vznáší
23